“Hrajeme pro radost, hlavně svoji.”
Kategorie: Historie, Vystoupení

Od Čapka k pohádce

Když jsem se v létě 2008 dostal opět jakž takž do formy, začal jsem realizovat divadlo, o kterém jsem snil v nemocnici. Prostě jen otevřít vrata od stodoly a z mlatu udělat jeviště. Se sousedem Alexandrem Klimešem jsme začali studovat tři Čapkovy povídky a na podzim 2008 byla v naší stodole v Osovci premiéra. Jen na názvu jsme se nemohli shodnout. Mně se líbilo Divadlo ze stodoly a DrAK (Dr A. Klimeš) prosazoval Divadlo na mlatě. Nakonec jsme použili Divadlo ze stodoly, scéna na mlatě.

Hráli jsme tehdy Pád rodu Votických, Ukradený spis a Poslední soud. Společně s Alexandrem Klimešem a Josefem Kozákem zde vystupovala trojice žen: Alexandra Šulcová, Michaela Bandi a Veronika Kočová.
Výběr z Povídek z jedné kapsy se obecenstvu líbil a dokonce jsme dvě z povídek hráli během letních oslav 2009 ve Všeradicích.
Začali jsme divadlo rozvíjet a připravovat pohádku pro děti. Toho roku na jaře (2009) jsme na masopustu hráli O rybáři a jeho ženě. Připadalo nám to jako velmi dobrý nápad, pohádku jsme rozepsali, s Jiřím Hálou a Alenou Packovou obohatili o písničky. Kromě rybáře (Josef Kozák), jeho ženy (Alexander Klimeš), zlaté ryby (Veronika Kočová) a muzikantů (Alena Packová a Jiří Hála) zde vystoupili v rolích vedlejších Pavla Kočová, Lexa Šulcová, Lukáš Vaňata, Radek Veselý a Jiří Vnouček. V roli rybiček zazářil houf osovských dětí.
Rok 2008 byl zrozením DizS, ale rozmachu a skutečného věhlasu doznalo divadlo až o dva roky později, kdy mě na jaře 2010 oslovila parta kamarádů s tím, že by si rádi zahráli nějaké divadlo. Vzhledem k tomu, že Alexander Klimeš se tou dobou staral o své nemovitosti na Ohři a v Osově trávil stále méně času, nabídka mě zaujala. Byla jediná otázka, co hrát. Pohádka o rybáři a Čapkovy povídky byly příliš spojeny s Alexandrem a jeho hereckým výrazem a tak jsme čekali jsme na nápad.

print Formát pro tisk