český spisovatel světového formátu. Jeho dílo prozaika, dramatika, novináře i kritika rozhodujícím způsobem zasáhlo do vývoje celé moderní české literatury. Působil v redakci Národních listů, později v Lidových novinách. V letech 1921-23 byl dramaturgem Vinohradského divadla. Zemřel náhle na sklonku roku 1938, kdy podlehl tlaku tragických událostí v době Mnichova a hrubým osobním útokům. Jeho pohřeb na Vyšehradském hřbitově byl manifestací věrnosti ideálům demokracie a svobody. (RUR, Věc Makropulos, Loupežník, Válka s mloky, Bílá nemoc, Matka...)

   Spisovatele Karla Čapka pojilo s komerčním radou Václavem Palivcem upřímné přátelství. Byli spřízněni sňatkem Václavova bratra Josefa s Karlovou sestrou Helenou. Karel Čapek často zajížděl do osovského zámku se svou manželkou, herečkou a spisovatelkou Olgou Scheinpflugovou, neboť to sem bylo blízko ze Strže, kterou od Václava Palivce dostali svatebním darem k doživotnímu užívání v roce 1935. V Osově měli své vlastní krásně zařízené pokoje, které bohužel nepřežily znárodnění v roce 1948. Nábytek i knihy byly odvezeny neznámo kam.

Z Čapkova dopisu Olze Scheinpflugové

   ..."Ten Venoušův pes je welsh-terrier; hleděl jsem ho přimět, aby dal čubičku téže rasy Valentům, protože ta mladší fenka se jim ztratila; ale Venouš nic, ať prý si ji koupí sami; ale já myslím, že Tobě by to udělal po vůli. Už střelil 19 srnců od návratu z Alp."

Rok 1938 - výpis z osovské kroniky:

   Na Boží hod vánoční podlehl krátké, ale zákeřné chorobě jeden z předních našich spisovatelů, dr. Karel Čapek. Zmiňujeme se krátce o této chloubě našeho duchovního života, protože býval v Osově v zámku častým hostem. Noviny přinesly při té příležitosti tuto zprávu:
    ..."Statkář Václav Palivec z Osova má ve svém zámku pokoj, kde jsou všechny věci, které mohou něco povědět o Karlu Čapkovi. Několik let již sbírá statkář Palivec kresby a karikatury Čapkovy; shromažďoval všechna Čapkova díla, vyšlá knižně v jazyce českém i v překladech. Vlastní mnoho rodinných fotografií Čapků od nejútlejšího dětství."

Ukázky z knihy O. Scheinpflugové Český román:

V hnědozlaté zářijové neděli jeli navštívit Čapkova příbuzného Václava Halivce.
Silný, autoritativní člověk, který mnoho pracoval a mnohého se domohl a na rozdíl od spořivých boháčů si pořizoval za své peníze krásu. Krásu v domě, v obrazech i v krajině. Po letech strávených v mezinárodních rychlících usadil se ve zmodernisovaném zámku, odkud vypudil neuměleckou štukaturu a sádrovou dekoraci a se srdcem plným touhy po dětech samotařil mezi květinami, jeleními parohy, odbornými knihovnami a obrazy, jichž nepřehlednou hojnost doplňoval jistým okem ze současných výstav. Byl jedním z nejvášnivějších střelců zvěře, sběratelem zbraní a numismatikem. O těchto věcech neměl Karel ani ponětí, a proto snad mezi nimi vzniklo přátelství.
   V prostředí lesů, lovu a tvrdého mužského hovoru se stával Čapek malým zvědavým chlapcem, který se srdcem přikrčeným se ptal zkušeného lovce: ukaž a vysvětli, jak se to dělá, vyčekat, uhnat a zabíjet. Svět Halivcův byl naprosto odlišný od jeho světa, že musil nutně vzbudit básníkovu zvědavost. Byl v poměru k němu jako mladší chlapec, obdivující se drsným rozhodnutím dospělého muže. Halivec naproti tomu byl ochoten uznávat a obdivovat se jen jedné moci, duchovní a umělecké tvořivosti.